Reference
Martina
Maminka
Zuzka mi velice pomohla. Zkoušela jsem uvázat syna od 1.měsíce sama do šátku, ale neúspěšně. Vrátila jsem se k tomu až když mu byly 3m, ale nešlo mi to. Ačkoli jsem ohledně úvazů a šátků měla načteno mnoho, ani podle video návodů se mi to nedařilo. Pozvala jsem si Zuzku ke mě domů, vše mi vysvětlila, názorně ukázala na svých dětech, které měla s sebou a zároveň jsme společně navázaly synka. Všechno mi připadalo najednou jasnější a od té doby jsem úspěšně nosila:-) Pokud si nejste jistí s výběrem šátku, úvazem, nedaří se vám uvázat, pozvěte si někoho, třeba právě Zuzku, k sobě domů! Vřele doporučuji názornou ukázku. Zuzka má fakt přehled o šátkách a nosítkách, poradí vám co je zrovna pro vás nejvhodnější dle vašich požadavků a potřeb. Díky Zuzko za pomoc!
Eva
Maminka
Zuzka mě přivedla k nošení mých dětí v šátku. Za to jsem jí moc vděčná. Sama bych se k tomu asi ani nikdy nedostala. Nikdo z mého okolí děti takto nenosí. Přijela k nám domů, půjčila mi úžasný šátek a pomohla mi poprvé navázat. Obdržela jsem spoustu tipů a rad co se kontaktního rodičovství týče. Pomohla mi vybrat můj první, druhý i třetí šátek :) Poradila s prvním úvazem na záda.
Je to maminka od dvou krásných holčiček, která si na mě našla vždycky čas a poradila se vším, s čím jsem si nevěděla rady.
Děkuji Zuzi za tvoji pomoc a podporu při šestinedělí!
Všem tvé služby doporučuji
Eliška
Maminka
Když se nám narodila druhá dcera, myslela jsem, že už mě nic nepřekvapí. Jenže ono je každé miminko jiné, a tak přece něco jinak bylo. Mladší dcera se nedokázala pořádně napít a málo přibírala. Zuzka mi moc pomohla se zklidnit a problém vyřešit. Psychická podpora je nesmírně důležitá, obzvlášť u ženy v šestinedělí. Zuzce jde skvěle ještě jednou díky za pomoc a vřele doporučuji každé mamince nebo koneckonců i tatínkovi.
Dagmar
Maminka
Můj syn se nechtěl přisávat, po radě mít bonding a pár dalších rad, se mi syn 17. den rozkojil po týdnu dokonce natolik, že jsem mohla vynechat dokrm. K dokrmu jsem se sice musela vrátit, ale i to že se přisaje a kojí se je pro mě výhra. Největší přínos pro mě byla ta podpora a vědomí, že na to nejsem sama .
Tereza
Maminka
Zuzka je skoro muj osobni radce. Kdykoliv si nevim rady se "zlobivymi" detmi, propadnu panice, ze prilis kojim , jime spatne apod. Hned si k ni prispecham postezovat a dostane se mi uklidneni a dobrych rad. Musim taky rict, ze me casto navedla urcitim smerem a ani o tom nevedela. Vsechny ty "divne " zkratky znam od ni. NT,ZW,BLW (je to tak spravne?) Jeste jednu vec nevi, je to muj vzor ohledne materstvi. Na jare roku 2020 jsme se u syna (3roky) uz nekolik mesicu trapili s ekzemem. Nebylo to nijak dramaticke, nicmene stale a citila jsem,ze bioderma doporucena mudr nestaci. Zuzka me jakoobvykle hned odkazala na nekolik fb skupin a vysvetlila mi, co je to non toxic. Postupne jsme tak presli na NT domacnost a mazani. Castokrat jsem Zuzku otravovala s dotazem, v cem pere, co ji funguje na to a to a vzdy mi ochotne poradila. Synovi se ekzem zlepsil. Musime sice mazat, protoze ma sussi kuzi, ale zadne lozisko nema. A kdyz,tak hned v zarodku zmizi. (Chtelo by to asi upravit i stravu, ale syn je nejedlik, tak mu nechci brat oblibena jidla). S vyberem satku a nositka mi taky poradila Zuzka. A kdyz mi upravila uvaz, nikdy jsem nemela navazano lepe zkratka a dobre (moc kratle to teda neni): pokud vas neco trapi, bezte za Zuzkou. Poradima vas, poskytne pochopeni a uklidneni, odkaze na skupiny, stranky, smer
Monika
Maminka
Když se mi narodila naše úžasná dcerka, netušila jsem, kolik nejen radosti, ale také slz mi mateřství přinese. Bylo to krásné. Vytoužené miminko bylo konečně mezi námi, jenže to najednou nebylo tak růžové, jak jsem si vysnila a jako prvorodička jsem si začala připadat naprosto neschopná a upadala jsem do deprese. Měla jsem málo mléka (dle doktorů) a z porodnice jsme šla částečně se "sunarem" a pocitem neschopnosti, že nedokážu ani nakojit a ani uklidnit své miminko, které pořád plakalo a nedalo se za žádnou cenu odložit. Taky jsem poslouchala řeči typu:, "Ty jí pořád kojíš, děláš ze sebe dudlík. A to jí jako kojíš, aby usnula? To bych nedělala ". A to mi na sebevědomí nepřidávalo. Začala jsem o sobě pochybovat a věřit snad, že dělám vše špatně. Přestože jsem netušila, že bych někdy mohla potřebovat laktační poradkyni o níž se mi zmiňovaly kamarádky (a já tomu naivně nevěnoval pozornost), začala jsem mít pocit, že ta jediná žena je moje východisko. A tak jsem začala hledat. Filtrem pro mé nezkušené hledání byla vzdálenost LP od mého bydliště, a tak jsem našla (na doporučení mé kamarádky) Zuzanici Večernici. Tato žena mi přinesla víc, než jsem očekávala. Najednou už jsem na to nebyla sama a získala jsem velkou oporu. Zuzka mi poradila, co se týkalo kojení a ujistila, že dudlík rozhodně své dcerce nedělám a je v pořádku, že ji mám na prsou skoro pořád, když ta malá to tak potřebuje. Dala mi spoustu tipů, jak zvýšit laktaci a propojit svůj vztah s miminkem. Díky ní jsem se docela dost rozkojila a přestože, když miminko povyrostlo, mlíčko už mu nestačilo a já nasadila příkrmy, dodnes kojím svou skoro dvouletou dcerku, protože díky Zuzce vím, že kojení není jen o jídle a mám ty společné chvíle se svou malou moc ráda. Zuzka mi navíc poradila, jak vyřešit problém s nemožností odložit miminko tím, že mi ukázala kouzlo nošení miminka v šátku. Podporovala mě, i když jsem se bála, že šátek nedokážu navázat a věřila mi. A tady Zuzky podpora v mateřství nekončí. Kontaktovala jsem jí ještě několikrát, když jsem řešila různé nejistoty v mateřství, třeba při problémech se spánkem nebo při dcerky první nemoci. Vše vždycky hezky vysvětlila, vyslechla mě a podržela, dala mi důvěru v sebe jako matku a to je nejvíc, co každá máma potřebuje. Dekuju Zuzce za její neutuchající podporu.